Cíl

Cílem opatření je ubezpečit vás pedagogy o tom, kdo určuje pravidla hry ve školní třídě a čemu se při jejich určování věnovat a na co si dát naopak pozor. 

Popis opatření

Máte za sebou první hodinu, první týden a říkáte si už teď v září, že to nezvládnete, že je to smečka, která vás chce sežrat. Věřte, že tomu tak není, nacházíte se v období, kdy vznikají třecí plochy a žáci/žákyně zkouší, co všechno zvládnete. Je proto důležité, abyste do tohoto procesu vstoupil jako expert/ka a společně s žáky/žákyněmi vytvořil/a bezpečné prostředí.  

Nebo zdá se vám, že ta třída se k sobě chová hrozně, že je hrozné jak se pomlouvají, koukají na sebe skrz prsty. A říkáte si opět, kde se to v nich bere. Na vinu samosebou první přicházejí rodiče, společnost, ale zkuste se zamyslet nad tím i jak k nim přistupujete vy.  Nevíte úplně, co máme na mysli? 

Jedná se o to, že děti si dovolí pouze to, kam je necháme zajít my dospělí. Pokud si necháte skákat po hlavě, tak je to s velkou pravděpodobností tím, že jste jako vyučující nenastavil jasné mantinely, prostě jste si nevyříkal/a se skupinou pravidla hry a výsledkem nejistoty ve vztahu mezi vámi a žáky je jejich pro vás nevhodné chování. Až tam příště půjdete zkuste si s nimi pohovořit, vysvětlit si, o co jde vám a co by mělo být společným cílem. Dodržování pravidel je výhodné pro všechny a napomáhá k vytvoření pozitivního prostředí a usnadnění naplňování cílů, které si jako skupina stanoví. 

Zní to jednoduše, ale chce to dávku odvahy a případně to prodiskutovat i se zkušenějšími kolegy, nebo si klidně pozvat do hodiny mentora, který vám pomůže rozklíčovat třecí plochy a vy pak na nich můžete pracovat. Avšak nevzdávejte se, je lepší směřovat všechny síly k nastavení pravidel teď na začátku školního roku, než na jeho konci - protože tam už vy jako vyučující budete mít malé, nebo žádné pravomoce.

A co ta druhá věc? Jak já jako profesionál můžu nevhodně působit na žáky? Podívejte se na třídu - možná na tu, kterou máte ve své mysli jako problémovou, anebo na toho dle vašich kritérií problémového žáka. Podívejte se na ni a napište si, co vás k jednotlivým dětem, nebo žákovi/žákyni napadá. Zkuste jít po vašich pocitech, po tom jak si ho/ji v hlavě označujete, jak se tváříte, když někdo na jeho/její stranu řekne nevhodnou poznámku. To stejné zkuste udělat i v kontextu celé třídy. Určitě se mezi poznámkami naleznou slova, věty, které korespondují s chováním žáků/žáka/žákyně. Ačkoliv vy žádnou poznámku neřeknete, tak podvědomě můžete svůj postoj k dítěti, třídě ventilovat a věřte nebo ne, děti tohle dokážou velmi dobře vycítit. A díky tomu třída se na toho méně oblíbeného žáka bude dívat podobnýma očima jako vy a bude se tak k němu i chovat. Nebo to, že vy třídu/žáka označujete za problémovou/problémového, ji/ho trošku nutí se do této pozice stavět. 

Ale jak z toho ven? Zkuste o svých pocitech mluvit s dětmi, když vás rozzlobí, tak jim to říct a konkrétně popsat, co všechno  vás naštvalo. Zkuste rozebírat vzniklé situace s kolegy, můžete tak získat nový pohled na věc. Požádejte vedení o mentoring nebo supervizi, jedině tak můžete pracovat na svém seberozvoji a podněcovat rozvoj i v samotných žácích.  Můžete také vzít svůj případ na učitelský klub a požádat o zpětnou vazbu, nebo požádat vedení o přizvání externího odborníka, který by vám v práci se třídou a nastavování pravidel pomohl. 

TIP!

Požádejte vedení o pravidelnou supervizi pro vás a vaše kolegy. 

Nebojte se chovat přirozeně - každý máme občas špatný den a pro žáky/žákyně je lepší, když ví o tom, že i jejich vyučující je pouze člověk a ne stroj. 

Být profesionál znamená prožívat vědomě, myslet vědomě a chovat se vědomě.

DŮLEŽITÉ!