Příklad z praxe: Školní parlament

"Kůlna" jako prostor pro realizaci požadavků vznesených parlamentu

"Souběžně se školním parlamentem běží volnočasová projektová aktivita, které říkáme Kůlna. Děti se prolínají v radě a v kůlně. Kůlna dělá projektovou činnost, že například navštíví domov důchodců a na radě zaznívají návrhy, požadavky dětí."

"Jmenuje se to Kůlna, ale je to to, kde se ty děti realizují. Například jsme byli společně v Liberci na žákovském parlamentu, jeli jsme tam prezentovat, sdílet; a oni například teď organizují úklid kolem školy a zapojují děti, jsou realizátoři těch nápadů. Zatím má náš parlament dvě části, žákovskou radu a tady ten kroužek."

"Máme tedy produkční tým a radu. V rámci Kůlny se některé děti realizují, teď třeba deváťáci se toho na Vánoce ujali, organizují celoškolní vánoční besídku, ale zapojují se všichni. Přišli s tím na tu žákovskou radu, že to chtějí. A pak jsou zainteresovaní i učitelé, protože bez nich by se to úplně udělat nedalo."

Parlament jako součást předmětu „Výchova k demokracii“

"Ve čtvrtek v rámci volitelných předmětů jsme udělali předmět Výchova k demokracii, kde děti z druhého stupně si ten předmět vybraly a děti z prvního stupně a třetí třídy tam chodily jako na kroužek; to fungovalo hezky. Hodně nás inspirovala návštěva v Berlíně, kde jsme měli možnost se účastnit zasedání školního parlamentu, kde vlastně to měli nastavené, že jednou měsíčně, (což jsme okopírovali) vždycky první nějaké pondělí hned po ránu se sejdou zástupci tříd s vedením školy, měli tam svého garanta. To nás oslovilo v tom, že jsme si řekli: Takhle to chceme,  celé to setkání někdo moderoval, například mladý učitel, nebo asistent, a i ta zástupkyně a ředitelka byly v roli jakoby rovnocenných partnerů, takže to teď zkoušíme. Máme zvolenou žákovskou radu, scházíme se jednou za měsíc první pondělí v rámci třídnických hodin, které máme každý týden, takže to nevadí, že by zameškali zrovna angličtinu nebo matematiku."

"Takže podílejí se. Učí se to děti, učíme se to my. Hodně jsme to probírali i s třídními učiteli, že ten zástupce nemusí být premiant, ale musí to být člověk, který přenese tu informaci do třídy. Zatím zpětnou vazbu máme, že děti to opravdu přenášejí, protože oni mají sešit, kam si to zapisují, mají i nástěnku, na kterou se dává zápis. To znamená, že ty menší, když si to nestihnou zapsat, tak i paní učitelky se tam mohou podívat, to znamená, všichni vědí, o čem se zhruba hovoří, a to jsou věci od toaletního papíru na záchodech po vánoční stromky, to spektrum věcí, s kterými děti přicházejí, je velmi široké."