Dítě s IVP ve školní třídě - příležitost ke sváru, nebo spolupráci?
Cíl
Cílem opatření je nabídnout možnost, jak předejít případným nedorozuměním vzniklým z individuálního přístupu k dítěti s IVP.
Popis opatření
Vaše dítě nastupuje do nové třídy/nové školy a vy máte obavy z toho, jak to všechno zvládne i v souvislosti s IVP? Jak ho budou přijímat spolužáci a jak k němu budou přistupovat učitelé?
Jaké to opravdu bude vám nemůže říci, ale máme pro vás tip, jak se vyhnout například poznámkám a posměškům ze strany spolužáků a rodičovské komunity.
Jednou z vyzkoušených variant a většinou i účinných je vzít všem tzv. vítr z plachet. Zkuste na prvních třídních schůzkách představit, co vše obnáší vzdělávání vašeho dítěte. Třídní učitel/učitelka pak může blíže specifikovat přístup ve vzdělávání. Dejte rovněž prostor pro dotazy a zkuste společně s pedagogem vytvořit atmosféru, která bude vést rodiče/pečující osoby k myšlence, že to, že ho mají jejich děti za spolužáka/spolužačku, je velkou výhodou a příležitostí, která se jim v budoucnu vrátí.
Zároveň toto stejné pak může udělat vaše dítě i v průběhu prvních dnů ve škole, aby všechny děti byly seznámeny s tím, co např. dané postižení obnáší a v čem potřebuje vaše dítě podporu.
Zdá se vám to zbytečné? Věřte, že není. Mnoho lidí stále nemá o různých podpůrných opatřeních ani potuchy a osvěta je základním preventivním působením ve všech oblastech.
TIP!
Zkuste vysvětlit, proč to vlastně chcete ostatním rodičům/pečujícím osobám říct. Co má být cílem a proč je to výhodné a důležité pro jejich děti, že mají mezi sebou spolužáka s IVP.
DŮLEŽITÉ!
Zkuste se domluvit s třídním učitelem/učitelkou nebo vedením školy, že chcete ostatní rodiče/pečující osoby informovat o vzdělávání dítěte. Můžete se domluvit s třídním učitelem/učitelkou a rozvrhnout si, kdo co bude říkat. Alespoň na to nebudete sami a budete mít v někom oporu.
Příklad z praxe
Paní učitelka vypráví o přístupu k dítěti s diabetem (cukrovkou) v kontextu práce se třídou a rodiči/pečujícími osobami:
"Někteří ho znali už ze školky a já jsem to říkala i na třídních schůzkách. Byla tam i maminka chlapečka. Říkala jsem, že tady máme paní asistentku a ke komu je a jaké má obtíže. Sama maminka pak vyprávěla, co se v té třídě bude dít a proč tam ten asistent je. Rodiče byli takto obeznámeni a vše proběhlo v pořádku." "Pokud měly děti nějaké dotazy, tak chlapec o tom taky mluvil a vysvětlil jim co a jak, což dost pomohlo. Výsledkem je, že na narozeniny pak děti nosí nejen klasické bonbóny, ale i bez cukru pro svého spolužáka."
V jiné škole se vzdělávání rodičů/pečujících osob rodičmi/pečujícími osobami stalo zvykem:
"Teď už postupujeme tak, že když je ve třídě dítě třeba s autismem nebo které má něco specifického, tak poprosíme rodiče, aby na prvních schůzkách informovali ostatní rodiče. A je na tom rodiči, kolik toho řekne, nesdělujeme ty informace my, Nestane se nám tím pádem, že prozradíme něco, co ten rodič nechce. A zároveň ostatní rodiče se dozví, co mají čekat."
Kde se dozvím více informací
Dostálová, A. (2019). Dobré vztahy mezi žáky jako důležité téma školy.
Hanáková, A. & Stejskalová, K. (2015). Práce s třídním kolektivem ve společném vzdělávání. Soubor pracovních listů I (.pdf)
Hanáková, A. & Stejskalová, K. (2015). Práce s třídním kolektivem ve společném vzdělávání. Soubor pracovních listů II (.pdf)